Na dovolené buďte v pohodě, ale respektujte místní zvyky.
Kdybyste se rozhodli strávit letošní dovolenou v Saúdské Arábii, dejte si hodně velký pozor na svůj outfit. Když oblečením porušíte místní zvyklosti, tvrdě po vás půjde náboženská policie. Její příslušníc jsou totiž za každého dopadeného hříšníka štědře odměňováni. Ani v zemích, kam Češi jezdí o prázdninách rozhodně častěji, ale není radno chovat se bezohledně k místním obyvatelům, i kdyby to bylo třeba z neznalosti.
Podle počtu prodaných zájezdů cestovní kanceláře Alexandria patří mezi nejoblíbenější místa pro trávení letošní dovolené Bulharsko, Turecko, Řecko či Egypt. „Jsou to přátelské země, jen je vhodné respektovat místní kulturu,“ říká Petr Šatný, marketingový ředitel CK Alexandria a dodává: „Navíc je obohacující poznat tamní zvyklosti a mentalitu obyvatel.“
Bulhaři jsou vstřícný národ, kývání hlavou však znamená ne
Značná část místních specifik vyplývá z náboženských zvyklostí. I v zemích, kde je oddělena světská a církevní moc, se můžete snadno dopustit urážky nejen náboženského cítění. V Bulharsku sice panuje naprostá svoboda vyznání, dominantní je ale pravoslavná církev. Země má množství středověkých a antických památek. „Jak obyvatelé, tak zaměstnanci ve službách jsou k turistům velmi příjemní a komunikativní,“ zdůrazňuje Šatný. Bulhaři jsou ale zároveň hrdým národem, který miluje svoji zemi. To je třeba mít na paměti stejně, jako notoricky známý rozdíl ve významu kývání a vrtění hlavou. „Naše kývání hlavou ve smyslu ANO znamená v Bulharsku Ne a naopak,“ připomíná Šatný. Pamatujte na to, ať předejdete zbytečným nedorozuměním.
Řekové jsou velmi hrdí a některé věci prostě dělají po svém
Další zemí, kde je dominantní pravoslavná církev, je Řecko. S tím není žádný problém. Do toho se však můžete dostat kvůli občas až extrémní hrdosti Řeků. Současná situace často vede k tomu, že čeští turisté zabředávají do debat s místními o ekonomické situaci.
Nechtějte Řekům vysvětlit, že oni dělají všechno špatně a že vlastně nic nedělají a jen chtějí brát peníze z Evropy. Hrdý Řek Vám samozřejmě začne vysvětlovat svou složitou pravdu, na které něco je, ale které my Středoevropané nemůžeme rozumět. Řek je navíc ze své nátury zvyklý mluvit hlasitě a ze široka gestikulovat. Za chvíli budete mít pocit, že se s Vámi hádá celá taverna. A to přitom jen Řek v klidu obhajuje svůj životní postoj.
Už vůbec nechtějte po Řekovi, aby si, když má šetřit, odpustil tavernu a svou skleničku ouza či kávu s přáteli. „Když jsem se ptal jednoho řeckého kamaráda, jak je možné, že i v době nejhlubší krize před třemi čtyřmi lety byly taverny většinou plné, odpověděl mi s úsměvem: „Vy jezdíte jednou za rok či dva na dovolenou, my chodíme místo toho do taverny, tak nám do toho nekecej‘,“ vzpomíná Petr Šatný.
Pozor na výstřihy a minisukně
Turecko a Egypt jsou země, kde jsou životy obyvatel ovlivněny náboženstvím mnohem více. Na první pohled patrný je už rozdíl ve stylu oblečení. Pokud se tedy turista rozhodne vyjít mimo resort, měl by respektovat místní zvyklosti.
„U žen se určitě nehodí hluboké výstřihy a minisukně, ani pánové by však neměli na procházku městem vyjít jen spoře oblečeni,“ doporučuje Šatný. V blízkém okolí hotelu, kde se pohybují převážně turisté, se tato pravidla tak striktně nedodržují, pokud se však dostanete do míst, kde se zdržují pouze místní obyvatelé, je třeba dodržovat zvyklosti dané země.
Turecko sice zatím patří k takzvaně sekularizovaným státům, dodržování zvyklostí je ale i tady přinejmenším projevem úcty. „Chybu by turista udělal, pokud by fotil vojáky, policisty a modlící se lidi, toto je totiž v Turecku zcela zakázáno,“ varuje Šatný.
A ještě jedno důležité upozornění, které se vyplatí dodržovat v zájmu vlastní bezpečnosti: v zemi platí absolutní přednost motorového vozidla, při přecházení silnic se tedy vyplatí obezřetnost.
Do mešity jedině bez bot!
Ve všech islámských zemích je třeba dodržovat etiketu chování v mešitě. Do té se zásadně vstupuje bez obuvi a s vhodným oděvem. Velká část jich je navíc přístupna pouze muslimům. Mešity na turisticky oblíbených místech jsou ale často na cizí návštěvníky připraveny a kromě toho, že jsou přístupné i bezvěrcům, zapůjčují jim šátky, haleny či sukně.
„V resortech panují běžná pravidla a evropské zvyky. K ubytování patří často soukromé pláže jen pro hosty nebo jsou ty veřejné místem, kde se s určitými výjimkami z pravidel počítá. Není problém se tak koupat v tradičních plavkách, na které jsme zvyklí z nemuslimských zemí. A do restaurací spadajících pod hotelový komplex se turisté mohu oblékat také tak, jak jsou zvyklí z domova. Personál bývá milý, přátelský a usměvavý. Mírný odstup, který však v žádném případně není osobní, může návštěvník země pocítit v době Ramadánu,“ popisuje Petr Šatný.
Tučná odměna za dopadení cizince
Zcela jiná situace panuje v Saudské Arábii. Na mravnost zde dohlíží náboženská policie „mutawas“. Ta je placena vládou a má nad sebou svého ministra. Agenti dostávají odměnu v hodnotě 300 dolarů za zatčení saúdského občana a 150 dolarů za cizince. Kontrolují veřejné prostory, jako jsou nákupní střediska, restaurace, obchody apod. I pro cizinky platí v této zemi zahalení rukou a nohou a na hlavě pak musí mít šátek. Muži zase nesmí nosit krátké kalhoty.
V islámských zemích jsou jinak obyvatelé obecně velmi vstřícní ke svým hostům a prokazují jim náležitou úctu bez ohledu na pohlaví či náboženství. „Je neslušné odmítnout na návštěvě nabízenou káva či čaj,“ podotýká Petr Šatný. Alkohol islám zcela zakazuje.
Pozor také na téma rozhovorů. Politika, náboženství, práva žen a další jsou velmi citlivé body. Málo kdo z Evropanů také ví, že muslim vnímá jako nezdvořilost, sednete-li si způsobem „noha přes nohu“. Tímto způsobem mu totiž ukážete podrážku své boty, což je vnímáno podobně jako u nás zvednutý
prostředníček.
